Já a čas na mě samotnou

3. listopadu 2012 v 8:52 | Poláková Jitka |  Můj život se spatickou quadruparésou
Tak toto je pro mnoho lidí, kteří pečují o postižené a nemohoucí ve své rodině velmi problematická otázka.
Mnohdy ti o které pečujeme potřebují péči a dozor 24 hodin denně a my pečovatelé máme na sebe čas až když ti opečovávaní spí nebo když se nad námi někdo smiluje a vezme opečováváného člena rodiny třeba jen na vycházku.
Udělat si na sebe čas třeba jen na pár hodin kdy vyrazíme mezi lidi se kterými je nám dobře a kdy alespoň chvíli nemusíme řešit domácí problémy jako například kdy budou nebo nebudou plínky, prospěch zdravých potomků ve škole, co se bude vařit a z čeho, ale naopak se můžeme bavit o věcech, které nás zajímají a u kterých relaxujeme a odpočinout si tak je velmi důležité.
Pro ty co nepečují o postižené a nemohoucí něco takového je nepochopitelné a může jim to připadat jako velké sobectví, ale odpočinek a duševní hygiena jsou v těchto životních okolnostech bezpodmínečně nutné, protože jedině tak si může člověk udržet fyzickou i psychickou sílu aby v tomto nelehkém životním úkolu mohl pokračovat a ž do konce.
Co vám mohu na závěr poradit?
Snad jen to abyste si uspořádali svůj čas tak,abyste měli sami pro sebe alespoň pár hodin nejlépe jeden den v týdnu,
kdy budete dělat pouze to co vy sami chcete po čem jste vždycky toužili to dělat.Pro mne je skvělý odpočinek jít si zacvičit s partou kamarádů a potom si jít dát vodni dýmku do čajovny. Vy si samozřejmě můžete najít něco úplně jiného co odpovídá vašemu přání touhám a snům.
Přeji vám na závěr tohoto článku hodně sil jak fyzických tak i psychických, hodně lásky i trpělivosti s těmi o které pečujete i s všemi lidmi okolo vás.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama