Únor 2015

Můj život s předsudky

8. února 2015 v 13:07 | Poláková Jitka
Můj život s předsudky je ve své podstatě delší než by mě samotné bylo příjemné.
Nejprve jsem prožívala svoje dětství s předsudky které se vzathovaly jak k epilepsii kterou jsem v té době trpěla tak k tomu, že jsem tenkrát pravidelně chodila do kostela a protože jsem svoje dětství prožívala v podstatě v době kdy tu vládl komunismus, tak jsem kvůli těmto dvěma důvodům neměla moc kamarádů.
A v současné době zažívám další už skoro 22 let dlouhé období plné předsudků a odmítání hlavně ze strany mojí rodiny, protože pečuji o těžce postiženého,nechodíciho syna.
Moje vlastní rodina se ke mě v tomto směru otočila zády a kromě mého otce se nikdo nikdy neobtěžoval přijít a pomoci mi s péčí o syna, protože nikdo z té takzvané rádoby křesťanské rodiny si nechce s něčím takovým špinit ruce.
Postižený vnuk nebo synovec nestojí za jakoukoliv snahu nebo jen trochu zájmu.
Bohužel všechny tyto předsukdy jsou v naší společnosti zakořeněné všude a především mezi těmi co hlásají křesťanské hodnoty, ale vždycky zůstává pouze u řečí a skutek utek.
Ano milý čtenáři máš naprostou pravdu pokud máš dojem, že jsem zatrpkla a sama trpím silnými předsudky vůdči nejen své vlastní rodině ze které pocházím, ale i vůdči komukoliv kdo chodí do kostela. Považuj to za názorný příklad skutečně fungujících předsudků v pratickém a reálném životě.